Tkalcovský cech byl jedním z prvních a nejstarších ve městě. Písemným dokladem jsou „Rejstra památní poctivého cechu tkadlcovského v městečku Frankštatu“ z r. 1598 s cechovním znakem ze tří člunků, tvořících rovnostranný trojúhelník. Patron cechu tkalcovského sv. Severin je vyobrazen na cechovním praporu, který se dochoval dodnes.
Důležitou plodinou a surovinou pro výrobu tkanin byl len. Vlákno získané ze lnu bylo předením pomocí vřetena, později pak kolovratu, zpracováno ve vlákno. Později pronikla na trh bavlna a bavlněné výrobky. Zájem o ně byl tak velký, že plátenictví začalo pomalu zanikat. Proto tkalcovští mistři postupně přecházeli na výrobu bavlněné tkaniny „mušelínu“. V 17. a 18 století se tkaly na jednodušších stavech plátenických textilie hladké i vzorované ve všech základních vazbách. Na výrobu proslulého textilu se složitějšími vzory potřebovali frenštátští mistři stavy s jacquardovým strojem „lionky“. Téměř v každé domácnosti stával u okna tkalcovský stav. Přestože tkalci i s rodinami pracovali od rána do noci, mohli si za svůj plat dovolit jen málo.
Rozvíjející se mechanická výroba v 80. letech 19. století omezila ruční tkaní na stavech a to postupně zaniklo. První mechanické tkalcovny založili J. Bumbala, F. Křenek a V. Kostelník. Pro mechanickou tkalcovskou výrobu bylo zapotřebí neustále nových tkalců – odborníků. V roce 1882 byla proto ve Frenštátě otevřena odborná škola tkalcovská, první česká škola s touto odborností na Moravě. Na konci 19. století se příze začíná zpracovávat také na strojích pletacích. Vznikla řada pletařských firem, např. A. Reisera, S. Mandlera, F. Stehlíka a dalších. Punčochy se vyráběly i podomácku na strojích, které zapůjčila firma. Vznik barvířství a tiskařství ve Frenštátě úzce souvisí s rozvojem tovární tkalcovské výroby. Modrotisk našel uplatnění a bohaté využití především v lidovém odívání. První strojový tisk byl ve Frenštátě zaveden v dílnách J. Polacha, A. Petery nebo A. Vašici po roce 1874. Ruční výroba modrotisku - pomocí modrotiskových forem – s přechodem na strojovou výrobu se uchovala až do 50. let 20. století.
V expozici je prezentována jedinečná sbírka sedmi ručních tkalcovských stavů a nástrojů na přípravu příze. Pro návštěvníky je instalován pohled do dílny na výrobu modrotisku, doplněný souborem ručních i strojových tiskařských forem, vzorníků látek a textilií. Součástí expozice jsou cechovní památky, fotografie, písemnosti a školní učebnice.

Soubory ke stažení

Katalog k expozici Člunek zpívá2.83 MB