Znovuodhalení pamětní desky Karla Kálala

Karel Kálal se narodil 9. 1. 1860 v Rakově na Milevsku, poté vystudoval učitelský ústav v Soběslavi. Jako začínající učitel přišel v roce 1885 do Frenštátu, kde působil téměř 20 let na chlapecké měšťanské škole. Zde vyučoval češtinu, zeměpis, dějepis a tělocvik.

 Ve Frenštátě se v roce 1892 oženil s Annou Kalusovou, dcerou městského lékaře a starosty Rudolfa Kaluse. Manželům Kálalovým se narodili dva synové Miroslav (později profesor a spisovatel) a Dušan. Kromě pedagogické a literární činnosti byl Kálal i osvětovým pracovníkem, byl odpůrcem kouření a propagoval abstinenci. Realizoval řadu přednášek na různá témata a z Moravy často zajížděl na Slovensko. Ve sbírce muzea se dochovaly jeho dopisnice z roku 1918, ve kterých plánuje uskutečnění osvětových přednášek ve Frenštátě a ve Valašském Meziříčí.  Ve Frenštátě se blíže přátelil s básníkem Josefem Kalusem, lékařem Břetislavem Kalandrou nebo učitelem Jiřím Felixem, zakladatelem frenštátského Sokola. Kálal ve Frenštátě zakládal místní odbor Ústřední matice školské a také se podílel na rozvoji Společenské knihovny. Stýkal se i s významnými osobnostmi českého i slovenského kulturního života. V roce 1904, po odchodu stávajícího ředitele Chochola, usiloval Karel Kálal o ředitelské místo na chlapecké škole ve Frenštátě, a ačkoliv byl odborně plně na výši se tohoto úkolu zhostit, jeho ambice se nenaplnily a ředitelem byl jmenován Leopold Pavliska. Toto rozhodnutí bylo pravděpodobně důsledek Kálalova svobodomyslného a nekompromisního uvažování, jež se mnohým příčilo. Nejmenování na zmíněný post se Kálala hluboce dotklo, a proto ještě téhož roku z Frenštátu odešel. Město tak ke své škodě ztratilo v Kálalovi všestrannou a činorodou osobnost nadregionálního významu. 

Nicméně Kálal se úspěšně prosadil jinde, učil ve Velkém Meziříčí, pak byl ředitelem průmyslové a obchodní školy dívčí v Písku. Po vzniku Československa pracoval krátce na Ministerstvu školství a národní osvěty. Pomáhal organizovat odbory školství na Slovensku a pak se stal ředitelem obchodní akademie v Banské Bystrici. Na Slovensku se angažoval v česko-slovenských kulturních vztazích svým dílem, např. s Karlem Salvou vydal Slovník slovensko-český a česko-slovenský, články v tisku, psaním odborných prací. V posledních letech života se věnoval osobnosti Františka Palackého. Karel Kálal zemřel po krátké těžké nemoci 4. srpna 1930 v Praze, pohřben je na Vinohradském hřbitově. 

V roce 1934 si Frenštát zpětně připomenul tuto významnou osobnost v souvislosti s konáním Krajinské výstavy moravskoslezského Pobezkydí. Pamětní deska Karlu Kálalovi byla slavnostně odhalena 6. 7. 1934 na fasádě budovy chlapecké školy, kde se výstava konala a kde Kálal dlouhá léta učil. Na této budově byla pak deska umístěna až do roku 2005. V té době se zde přestěhovalo frenštátské muzeum a následně byla zahájena celková rekonstrukce budovy, včetně opravy fasády a realizace nových muzejních expozic, při které byla deska sňata. V roce 2022 se Muzejní a vlastivědná společnost ve Frenštátě rozhodla v rámci své vlastivědné činnosti zajistit a finančně podpořit znovuosazení pamětní desky Karla Kálala, včetně odborného restaurování. Deska byla původně vyrobena ze slitiny kovu a za dlouhá léta působení vlivu venkovních povětrnostních podmínek silně zkorodovala. Byla proto odborně vyčištěna, restaurována a opatřena ochrannou patinou. Slavnostní znovuodhalení pamětní desky Karla Kálala, která je nyní nově umístěna v atriu Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm, vedle pamětní desky Jiřího Felixe, se uskutečnila 26. ledna 2023. 

Alena Figarová